Page 14 - Příručka pro RSP čtenáře

X. GIMNAZIJA „IVAN
SUPEK“

Agencija za odgoj i obrazovanje
Liceo Scientifico Statale
Seguenza
Gymnázium Pavla Jozefa
Šafárika
Střední škola Náhorní
Aquilonis d.o.o. Handbook for reluctant, struggling and poor readers
(project no. - 2016-1-HR01-KA201-022159)
Co-funded by the Erasmus+ Programme of the European Union

MALÉ, ČI VELKÉ KROKY?

Jak již bylo řečeno, vzdělávání slabých a netečných studentů je obtížné, pomalé a únavné. Tyto
tři klíčové výrazy bychom měli mít na paměti při výběru úvodních textů a tvorbě s nimi spojených
aktivit, protože výuka přinese své plody jen tehdy, budou-li texty i aktivity zrcadlit pravý opak –
budou tedy snadné, rychlé a zábavné, což se každopádně lehce říká, horší je se s tím skutečně poprat.
Očekávat, že se studenti po první hodině do čtení zamilují, by bylo samozřejmě bláhové. Pro
začátek je třeba vytyčit si takové cíle, kterých budeme schopni skutečně dosáhnout. Občas se asi
budeme muset spokojit s tím, že někdo se o to alespoň pokusil.
Svoji spokojenost bychom následně měli sdílet se svými studenty, což je velmi důležité pro
jejich další motivaci. Musíme jim dát možnost zažít úspěch, který by měl v nějaké podobě být
dostupný pro všechny a který je životní potřebou každého člověka. Úspěch přináší pocit štěstí,
sebevědomí a odhodlání pokoušet se dosáhnout na další mety. K tomu ke všemu je úspěch také
návykový – jednou jej dosáhnem a chceme ho znovu a znovu.
Při stanovování cílů by si učitelé měli uvědomovat jistá rizika. Pokud není v silách ani
možnostech našich studentů se vytyčeným cílům přiblížit, po nějaké době se zatvrdí a do budoucna
bude velmi těžké přimět je dát čtení ještě jednu šanci.

INOVATIVNÍ PŘÍSTUP

Jeden z největších problémů spočívá v tom, že dost učitelů používá pořád dokola ty samé
postupy založené na textech známých po generace. Nemůžeme se divit, že to studenty moc nebere.
Někteří z nás stále nereflektují fakt, že žijeme v novém tisíciletí oklopeni digitálními médii a celým
světem online, kdy si kdykoli můžeme přečíst cokoli, ale nemůžeme všemu věřit.
Knihy z 19. století tak trochu ztratily lesk a doslovné memorování bibliografických údajů známé
z hodin literatury se zdá být trochu mimo v době, kdy jakoukoli otázku zodpoví všudypřítomný
Google.
Svět kolem nás zaplavily informace nejrůznějšího druhu, důležité je umět je prodat. Z učitele se
na tomto místě stává tak trochu podomní prodejce. Pokud jen přijdete s knihou a řeknete, aby si ji
přečetli, těžko můžete očekávat nějaký velký ohlas.
Vždycky existoval nějaký seznam. Seznam literatury, kterou musíme přečíst, abychom prošli.
Seznam, který většina nenáviděla a jen menšina se jím zabývala. Ti, kteří rádi čtou, by si knihy raději
vybírali sami; ty, kteří nečtou, k tomu žádný seznam na světě nedonutí. A právě na tyhle nečtenáře se
upínají naše zraky.
Kde a jak začít? Čtení nenávidí. Dejte jim kapitolu z klasické literatury, ať popíší zasazení
příběhu v místě a času, charakterizují hlavní hrdiny, a odrovnáte je. Prvně ze všeho musíme zjistit,
coje baví, o co se zajímají. Počítačové hry? Dobrá. Příliš učitelů pravděpodobně počítačové hry
nehraje, někteří o nich dost možná nevědí vůbec nic. Na druhou stranu, pokud chceme, aby se oni
začali zajímat o náš svět literatury, měli bychom být ochotni udělat ten samý krok směrem k nim a