Page 15 - Příručka pro RSP čtenáře
P. 15
X. GIMNAZIJA „IVAN
SUPEK“
Agencija za odgoj i obrazovanje
Liceo Scientifico Statale
Seguenza
Gymnázium Pavla Jozefa
Šafárika
Střední škola Náhorní
Aquilonis d.o.o. Handbook for reluctant, struggling and poor readers
(project no. - 2016-1-HR01-KA201-022159)
Co-funded by the Erasmus+ Programme of the European Union
zjistit si něco o jejich světě počítačových her. Můžeme je pak jednoduše využít jako most k literatuře
– koneckonců podobností můžeme najít dost a dost: hrdina, zápletka, zasazení v místě a času apod.
Za každou hrou se skrývá nějaký příběh. Jakmile se nám podaří přimět studenty k vypravování
příběhů, jsme na správné cestě.
Děti jsou obecně velmi kreativní a my bychom měli být schopni v nich tuto kreativitu odhalit a
podporovat. Usnadnit nám to mohou i digitální technologie, které mladí lidé zkrátka milují. Zkuste
požádat své studenty, aby napsali povídku, či krátký dialog. Papír, tužka, nuda. Co kdyby místo toho
vytáhli své smartphony a natočili video? Nechtějí být na videu? Jasně, natočíme komiks!
NIKDY TO NEVZDÁVAT
Občas se zkrátka nedaří. Na naši do detailu připravenou hodinu studenti nereagují, nebaví je
téma, nezajímají materiály, nedávají pozor, nesmějí se našim vtipům. Někdy prostě nefunguje vůbec
nic.
Učitelé přicházející do třídy jsou plni očekávání. Strávili spoustu času přípravou a jsou si jisti, že
přinášejí něco extra. Občas jsou však tato očekávání příliš vysoká. Předpokládáme, že studenti budou
od samého začátku tiše hltat každé naše slovo, reagovat na otázky, s nadšením a úsměvem plnit
zadané úkoly, smát se našim vtipům a po hodině za námi přijdou a poděkují za skvělou hodinu. Když
se tak nestane, jsme trochu frustrovaní, jenže je to v první řadě naše chyba.
Mnoho učitelů ovšem začne vinu svalovat na studenty, což následně vede k ještě většímu
prohlubování příkopu mezi nimi a jejich studenty. Nesmíme zapomínat, že pracujeme s dospívajícími
lidmi, kteří mají své problémy, o nichž většinou nemáme tušení a jež bychom neměli podceňovat, a
občas prostě nemají svůj den. Měli bychom mít na paměti, že v jejich věku jsme se chovali víceméně
stejně a ne vždy jsme měli náladu se něco nového naučit.
Učitel by měl být vždy tím, kdo bude přemýšlet pozitivně. Ve třídě bývá v průměru okolo
dvaceti studentů. Samozřejmě že je téměř nemožné, aby všichni dávali neustále pozor, aby všichni
pracovali na sto procent. Nejsou to přece roboti. Učitel by však měl být schopen najít vždy nějaká
pozitiva.
ÚVODNÍ AKTIVITY
I v učení platí, že první kontakt bývá rozhodující. Přesně ten moment, kdy vstoupíme do třídy,
oslovíme studenty, představíme téma. První moment má potenciál zažehnout něco skvělého, třeba i
z úplné nuly; na druhou stranu může táké pohřbít i precizně připravenou lekci.
Pokud pro svoji hodinu vybíráme text, měli bychom tak činit s konkrétním důvodem –
umělecká kvalita, téma k diskuzi, osobnost autora atd. Učitel by samozřejmě ten důvod měl sám znát,
což se bohužel občas neděje. Volbu textu pak před studenty obhajujeme slovy: „Musíme to číst,
musíme to téma (podle plánu) probrat, je to součást národního dědictví...“
Nemůžeme jen tak vejít do třídy, rozdat text a říct studentům, že si to mají přečíst, protože to
bude v příštím testu. Musíme vždy sami chápat a dokázat jasně formulovat důvod pro čtení