Page 9 - Příručka pro RSP čtenáře

X. GIMNAZIJA „IVAN SUPEK“

Agencija za odgoj i obrazovanje
Liceo Scientifico Statale Seguenza
Gymnázium Pavla Jozefa Šafárika
Střední škola Náhorní
Aquilonis d.o.o.
Handbook for reluctant, struggling and poor readers
(project no. - 2016-1-HR01-KA201-022159)
Co-funded by the Erasmus+ Programme of the European Union

1. Kdo jsou slabí čtenáři?

Mezinárodní průzkumy, iniciativy, studie, evropské projekty i oficiální zprávy (PIRLS, 2006; PISA,
2009; ADORE, 2009; Eurydice 2011; HLGEL, 2012) nabízejí podobnou definici: „Populace čtenářů (12
– 18 let), kteří nedosahují požadavků školní vzdělanosti, což se svým způsobem rovná negramotnosti
– umí sice číst, ale ne na požadované komplexní úrovni. Většina si pak nebyla schopna rozvinout
vlastní čtenářský koncept, jejich čtení je komplikováno překážkami, jež nejsou schopni překonat bez
pomoci kompetentních osob, především peadagogů.“ (ADORE, Executive summary, 2009). Tito
dospívající, z nichž mnozí v dětství rádi četli, najednou sami sebe označují za nečtenáře nezaujaté
jakoukoli psanou formou a tím pak i většinou ze školních aktivit.

Po dokončení prvního stupně ZŠ čelí žáci obrovské změně v přístupu ke čtení – najednou opustili svět
pohádek a vstoupili rovnou do světa učebnic. Pro mnohé z nich přináší tato změna se zaměřením na
učení a boj o známky konec radosti ze čtení. Hlavním důvodem ztráty zájmu jsou také výukové
materiály, jež povětšinou obsahují ustálený výběr textů, z nich mnohé žáci nevnímají jako relevantní,
zajímavé či jakkoli spjaté s jejich životy. Většina těchto textů byla psána dospělými pro dospělé.
Neučíme tuto literaturu, protože je úzce spjatá s dospívajícími, ale proto že je chceme kulturně
vzdělávat (HLGEL, 2012).

Dobrý čtenář vs. slabý čtenář

Dobrého čtenáře určuje soubor rozvinutých a osvojených komplexních schopností a dovedností.
Profesoři Pressley and Afflerbach z Marylandské univerzity zmiňují fascinující způsob jakým dobří
čtenáři tyto schopnosti a dovednosti dokáží kombinovat a koordinovat. Dobří čtenáři si stanovují cíle,
čtou správně a rychle a současně dokáží vnímat jejich význam. Přenášejí význam jedné věty do další.
Dobří čtenáři čtou selektivně a dokáží si najít části textu důležité pro dosáhnutí svých cílů. Mohou si
dovolit některé části textu vynechat, jelikož dokáží odhadnout jejich význam, nebo vědí, že pro daný
účel nejsou důležité. Dobrý čtenář se dokáže držet hlavní myšlenky textu. Pokud má pocit, že
nerozumí, dokáže klást otázky, parafrázovat text svými slovy a vyhledat význam najasných výrazů. Po
dočtení pak o textu často přemýšlí.

Dobrý čtenář rovněž zapojuje psychické funkce jak pamatování, pozornost, představivost a
1
zpracování informací. Někteří slabší čtenáři čtou příliš pomalu bez přirozené plynulosti, ve výsledku
pak čtenému nerozumí. Často se také v textu ztrácejí, nedokáží nalézt hlavní myšlenku a rozklíčovat
některé výrazy. Po přečtení textu se jím dále nezabývají. Na základě těchto obtíží pak ztrácejí důvěru
ve své schopnosti a čtení pro ně ztrácí na přitažlivosti. Snížený zájem o četbu přináší nedostatek
informací a stagnaci na poli obecného vzdělání.
Motivace a zájem ve vzdělávání

1
Belešová, M.: Efektívne čítanie. In: Dobrá škola, VIII.ročník, č.5, január 2017, pg.6-7.