Page 4 - Příručka pro RSP čtenáře
P. 4
X. GIMNAZIJA „IVAN SUPEK“
Agencija za odgoj i obrazovanje
Liceo Scientifico Statale Seguenza
Gymnázium Pavla Jozefa Šafárika
Střední škola Náhorní
Aquilonis d.o.o.
Handbook for reluctant, struggling and poor readers
(project no. - 2016-1-HR01-KA201-022159)
Co-funded by the Erasmus+ Programme of the European Union
1. Úvod
Čtení se během posledních deseti let stalo předmětem zájmu nejen v Evropě. Testy PISA z let 2009 až
2015 odhalily, že velká část mladých studentů opouští vzdělávací proces s nedostatečnými
schopnostmi na poli čtenářské gramotnosti. Toto selhání vzdělávacího procesu nevratně ovlivňuje
jejich budoucí životy. Nedostatek povědomí o tomto problému mezi politiky a dalšími vlivnými
osobami je zakořeněn ve většině evropských států. EU by ráda nastalou situaci začala řešit.
Žijeme v neustále se měnícím světě zahlceném nejrůznějšími druhy textových materiálů a od lidí se
očekává, že se v nich dokáží zorientovat a vhodně je užívat. Je obecně známo, že čtenářská
gramotnost je ovlivňována sociálním a kulturním prostředím, v němž se člověk pohybuje. Čtenářské
schopnosti potřebné pro získání vzdělání, osobnostní i profesionální rozvoj před 20 lety se odlišují od
těch dnešních a je velmi pravděpodobné, že za 20 let budou požadavky zase úplně jiné. Cílem
vzdělávání už není jen sběr informací a jejich memorování, ale širší využití nabitých znalostí: „I když je
vaše profese technicky zaměřená, úspěch leží v umění komunikace, sdílení a využití informací k řešení
komplexních úkolů, ve schopnosti přizpůsobit se novým okolnostem a požadavkům, objevovat nové
věci, šířit poznání a obohatit lidské vědění a produktivitu“ (Binkley a kol., 2010, s. 1). Schopnost
nalézt, pochopit a reflektovat různé informace je nezbytná, pokud chce jedinec uspět ve společnosti.
Čtenářská gramostnost není nezbytná pouze pro úspěch v životě profesionálním, ale i v tom osobním
(Cunningham a Stanovich, 1998; OECD, 2013a; Smith, Mikulecky, Kibby a Dreher, 2000). Vzdělávací
program pro povinnou školní docházku musí tedy směřovat k dosažení základních dovedností pro
práci s textem a informací: nalezení, třídění, interpretace, začlenění a hodnocení.
Zvyšující se požadavky na technickou odbornost a orientaci ve světě médií 21. století spolu s nutností
pochopení nejrůznějších textů se netýkají pouze vysokoškolsky vzdělaných jedinců, nýbrž úplně
všech. Lidé bez těchto schopností postrádají jednu z nejdůležitějších kompetencí pro uspokojení
osobních, profesních i ekonomických aspektů života.
PISA 2018 opakovaně zdůrazňuje potřebu změny přístupu k výuce čtení, změny reflektující měnící se
1
definici čtenářské gramotnosti i prostředí občanské společnosti. Nejnovější verze by tedy měla
stavět na současném komplexním chápání čtenářské gramotnosti a zabývat se tím, jak si studenti
dokáží osvojovat a využívat znalosti v širším kontextu.
Studie PISA definují tento minimální standard jako kompetenční úroveň 2 (z celkového počtu 5
úrovní): Dospívající, kteří dosáhnou první úrovně jsou tedy považováni za slabé čtenáře a ohrožené
studenty. V EU stoupl počet těchto studentů z 21,3 % v roce 2000 na 24,1 % v roce 2006, což
znamená, že téměř třetina absolventů středních škol nedosáhne na požadovanou minimální úroveň
1 https://www.oecd.org/pisa/data/PISA-2018-draft-frameworks.pdf
Definice čtenářské gramotnosti podle PISA 2018: Čtenářská gramotnost je porozumění, použití, hodnocení,
reagování a zaujetí textem za účelem dosažení konkrétních cílů, získávání znalostí, rozvoje lidského potenciálu a
účinkování ve společnosti.
